Řeč při příležitosti Dne vítězství

V obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona o státních svátcích je napsáno, že „státní svátky mají připomínat občanům tradice, ušlechtilé cíle a dějinné zvraty, na nichž je budována česká státnost“. Podobný „zákon“ nalezneme i v reflexi Izraelského národa, který zažil osvobození z egyptského otroctví. Rád alespoň krátkou pasáž připomenu. Je z Bible, z knihy Deuteronomium, hebrejsky Debarím:


„Až tě Hospodin, tvůj Bůh, přivede do země, o které přísahal tvým otcům, že ti ji dá, a dá ti veliká a dobrá města, která jsi nestavěl, domy plné všeho dobrého, které jsi nenaplnil, vykopané studny, které jsi nevykopal, vinice a olivoví, které jsi nevysadil, a budeš jíst a nasytíš se, pak si dávej pozor, abys nezapomněl na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.“ (Dt 6, 10-12)

Zdědili jsme mír a vysokou míru svobody. Nebylo to zásluhou drtivé většiny z nás. Mír a svoboda však nejsou něčím statickým. Když o mír a svobodu nepečujeme, ztrácíme je. Francouzský spisovatel Georges Bernanos napsal již v roce 1941 alarmující proroctví: „Mužové evropští, mějte se na pozoru před mírem! Nedáte-li si pozor, bude uděláno to, co chtěli diktátoři udělat za několik málo let… všeho se zmocní, všecko zláká, všecko vstřebá stát (ve smyslu byrokracie, nikoli společenského uspořádání); uniknete totalitním polobohům jen proto, abyste se zpolehoučka zabořili do lepkavé návnady diktatury anonymní. Stát si vezme zajisté na starost vaše blaho, a jenom smrt vás vysvobodí z jeho nesmírné péče… Stát je pojištění proti riziku. Chcete-li se od něho dát pojistit proti riziku legitimnímu, nevyhnutelnému dejte si změnit titul občana na titul podporovaného chudáka.“

Cituji tato odvážná slova před vámi, kteří zastupujete různé instituce bez studu, protože cítím jejich naléhavost. Jednou nás budou soudit dějiny, řekne někdo, a já konkretizuji, že nás bude soudit Bůh. Nebude to za počet odmodlených otčenášů, ani za izolovaná gesta blahosklonnosti, aby se neřeklo, ale za lásku k člověku, k zemi, za zodpovědnost, kterou přijímáme nejen pro své osobní blaho, ale blaho druhých. Mír a svoboda nejsou jen absencí konfliktu a svévolí. Mír je klidem řádu, svoboda je participací. Mír je darem Božím k rozvíjení jednotlivce i společnosti. Svoboda neznamená „urvi, co můžeš“, ale sdílení dober.

S tímto vědomím budu nyní pronášet slova modlitby, která vyústí v minutu ticha, a poté v položení květin k památníku obětem války.

Všemohoucí Bože, ty jsi dárce pokoje. Stojíme zde proto před tebou a prosíme: Přispěj na pomoc světu, který je zasažen násilím, a daruj lidem mír. Posiluj v srdcích všech, kteří mají zodpovědnost za tento svět, odvahu bránit skutečnou spravedlnost, svobodu a důstojnost všech lidí. Upevňuj odhodlání všech, kteří nasazují své síly v boji se zlem. Uzdrav srdce mužů i žen, kteří zaslepení nenávistí a sobectvím neváhají použít násilí pro dosažení svých cílů. Probuď v nás vnímavost pro trpící i ochotu jim pomáhat. Nauč nás odpouštět těm, kteří se proti nám provinili, a prosit za odpuštění ty, kterým jsme my sami ublížili. Amen.