Promluva na středu 5. neděle mezidobí II. cyklus

„I královna ze Sáby uslyšela zprávu o tom, co Šalomoun vykonal pro Hospodinovo jméno, a přijela ho vyzkoušet hádankami“ (1 Král 10, 1).

V prvním čtení z První knihy královské jsme naslouchali zprávě o orientální starověké diplomatické návštěvě nejvyšší kategorie. Jedná se o zprávu, ze které vyčteme několik zajímavostí. Na prvním místě to je skutečnost, že přijíždí královna, tedy žena, což může posunout naše představy o postavení žen ve starověké společnosti. Královna ze Sáby jedná se Šalomounem tváří v tvář, jako rovná s rovným. Nezaznamenáváme tu ani stín nějakého postoje nadřazenosti Šalomouna nad královnou.


Král dostává různé otázky. „Ani jedna otázka nebyla pro krále tak tajemná“ (1 Král 10, 3). Skutečně, královna pokládá Šalomounovi takzvané enigmy – tajuplné otázky – mohli bychom říci hádanky. Ocitáme se v prostředí, v němž jsou rozumnost a moudrost považovány za ctnosti a jsou pěstovány. Všudypřítomný luxus není pouhou skořápkou bez jádra a jádro je mudrosloví – věda, která usiluje o pochopení řádu věcí a podstaty.

Když se královna přesvědčila o věrohodnosti zpráv, které se jí donesly, otevírá ústa k chvalořeči. Mezi blahořečeními se obrací i k Hospodinu: „Požehnán buď Hospodin, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a dosadil tě na izraelský trůn. Protože si Hospodin zamiloval Izraele navěky, ustanovil tě králem, abys zjednával právo a spravedlnost.“ (1 Král 10, 9) Královna se tak řadí mezi biblické „svaté pohany“, kteří poznávají a obdivují Hospodina a jeho lid.

V této souvislosti mne napadá pohled do naší reality. Ježíš nás vybízí k takovému jednání, které vzbudí podobný úžas a respekt ne našich schopností a dovedností, ale Božího jednání skrytého za tím naším: „Tak ať vaše světlo svítí před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích“ (Mt 5, 16). Jak tedy jednat, aby lidé žijící okolo nás poznávali boží jednání a neadresovali pochvalná a obdivná slova nám? Zažili jsme reakci typu: „Je-li to Bůh, kdo stojí za tebou, pak je to mazec…“ Nebo: „Jestliže je to na základě tvé víry, pak je tvůj Bůh dobrý, veliký, milosrdný…“