Svatební promluva pro Katku a Radka

„…oznamují, že jim končí vznešené ,Já‘ a začíná prosté, ale o to krásnější ,My‘.“ (ze svatebního oznámení)

Přiznám se, že když jsem dostal svatební oznámení, tak jsem se nad citovanými slovy zarazil. Přemýšlel jsem o těch slovech nahlas a divil se vaší odvaze a velkorysosti: „vznešené…, prosté…, krásnější… “


Katko a Radku, vybrali jste si evangelium, ve kterém Ježíš cituje úžasný příběh o tom, jak je utvořen člověk: „Od počátku stvoření ‚Bůh učinil člověka jako muže a ženu‘“ (Mk 10, 6) Nejen tehdy Adam a Eva, ale i Radek a Katka. Mám potřebu o textu vašeho svatebního oznámení zase trochu uvažovat. Vzal jsem si na pomoc metaforu, která takřka žádné vysvětlování nepotřebuje: šroub a matici.

Vždyť tyto dvě věci si nejsou vůbec podobné. Šroub je podlouhlý váleček se šestihrannou hlavou a matice připomíná kroužek s otvorem. Co mají společného? Materiál, někdy onen šestihran a také závit. Je to prosté? Sotva. Krásné? Kapituluji a konstatuji ano. Je fascinující, že závit sedí, byť je utahován pro šroub a matici opačným směrem.

Co je vaší shodou v naprosté různosti? Oba jste lidé, možná vás točí podobné věci, ale úžasný je onen závit. Neumím odpovědět, co je tím závitem. Jen doufám, že to není jen to tělesné, protože „klamavá je líbeznost, pomíjivá krása“ (Př 31, 30). Odpověď na tuto otázku nenaleznu já, ale třeba vy ano.

Nemusím jistě říkat všechno, ale rád bych vám ke šroubu a matici přidal ještě něco, co šroub a matice nosí uprostřed: podložky. S nimi si dovolím parafrázovat slova jedné ze tří otázek předcházející manželskému slibu: „Kéž přijmete děti od Boha a budete je střežit, aby se vám někam nezakutálely.“