Zavolal a poslal

12. 7. 2017 9:43
Rubrika: ČLÁNKY

Promluva na středu 14. neděle mezidobí I. cyklus

„Zavolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou chorobu. Jména těch dvanácti apoštolů jsou…“ (Mt 10, 1-2a)

Naslouchali jsme sedmi veršům desáté kapitoly evangelia podle svatého Matouše. Chtěl jsem hned zkraje říci, že je to jen sedm veršů a jejich výběrem došlo k určitému okleštění tématu poslání. Jako kdyby nám měl být jen naznačen nebo připomenut základní charakter našeho vyznání.


Velice důležité je všimnout si určitých detailů. Tak například Ježíš si volá skupinu, která byla prvními generacemi křesťanů označována jako „Dvanáctka“. Tato dvanáctka se stala viditelným základem a reprezentantem mnohem širšího společenství věřících. Zde se nacházíme u pramene všeobecnosti a apoštolské jednoty celé církve.

Ježíš si „zavolal“ a „poslal“. Jistě mi dáte za pravdu, že není možné vyhrazovat označení apoštol (poslaný) pouze pro těch dvanáct a jejich následovníky, ačkoliv by se zdálo, že ten, kdo vystřihl těch sedm veršů ze svého kontextu, nám to chce tak trochu podsunout. Jedná se o symbolické jednání, které máme dále aktualizovat stejně jako například slavení eucharistie. Pokud se snažíme napodobovat Krista, pak tedy i v připravenosti být posláni, přemáhat Kristovou silou, kterou nám udělil, zlo, uzdravovat nemoci a především hlásat bezprostřední blízkost Božího království.

Evangelista jmenuje apoštoly jakoby po dvojicích. Koresponduje to s Ježíšovým stylem svěřovat své úkoly společenství, ne jednotlivcům.

Na závěr mi dovolte obrátit naši pozornost na adresáty této první misie. „Na cestu k pohanům nevstupujte, do samařské obce nechoďte; jděte raději ke ztraceným ovcím z lidu izraelského“ (Mt 10, 6).

V tomto verši se odráží dvojí: Ježíš na začátku svého veřejného působení pravděpodobně chtěl obrátit Izraelský národ, neboť jej po staletí vedl a připravoval na setkání se sebou – Mesiášem – ale pak prožil určité zklamání z tvrdosti srdce Božího lidu a rozevřel náruč pro všechny národy. A pak také je tento verš typický pro evangelistu Matouše, který koncipoval své evangelium jako naplnění mesiášských očekávání mezi židy. Pro ně evangelium psal.

Nám z tohoto verše může plynout inspirace pro přítomnost. Jsou totiž Ježíšem poslaní, kteří hlásají evangelium buď pohanům a jinověrcům nebo ztraceným ovcím lidu křesťanského. Nemám na mysli v tuto chvíli nekatolické křesťany, ale ztracené katolíky, kteří jsou mezi námi anebo sedí doma a víru mají pečlivě schovanou a nerozvinutou.

Protože chci učinit tečku za svou promluvou, nechám v kratičké chvíli ticha rezonovat otázky: „Nevoláš i mne Ježíši? Neposíláš i mne Ježíši přemáhat zlo dobrem, uzdravovat nemoci mezi lidmi, hlásat evangelium? Ke komu mám být poslán?“

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Rubriky

Nejnovější

Autor blogu Grafická šablona