Promluva 11. neděle mezidobí A

„Tehdy řekl svým učedníkům: ,Žeň je velká, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!‘“ (Mt 9, 37-38)

Tento text bývá adresován apoštolům a potažmo jejich nástupcům a pomocníkům, tedy biskupům, kněžím a jáhnům. Ale co kdybychom ho vyložili trochu šířeji? Nepřijde vám divné, že se Ježíš obrací na učedníky? Jaké, když svých dvanáct teprve „zrodí ze své modlitby“? Apoštolové jsou představeni jako reprezentanti nového Božího lidu, kteří „ponesou jeho poselství dál a této rodině dají řád a tvar“ (BENEDIKT XVI. Ježíš Nazaretský. Brno: Barrister & Principal, 2011. ISBN 9788087029206. s. 123). Reflektuje to i Katechismus katolické církve: „Pán Ježíš dal svému společenství strukturu, která bude trvat až do úplného dovršení království. Je to především volba Dvanácti s Petrem jako jejich hlavou. Tím, že zastupují dvanáct izraelských kmenů, jsou základními kameny nového Jeruzaléma. Skupina dvanácti, ale i ostatní učedníci se podílejí na Kristově poslání, na jeho moci, ale též na jeho osudu.“ (KKC 765) Ano, Ježíšovi učedníci nejsou jen apoštolové, ale v symbolickém chápání všichni věřící z každého národa na zemi.


V prvním čtení slyšíme příslib národa, který se začal uskutečňovat Ježíšovým hlásáním Božího království (srov. KKC 763): „Budete mi královstvím kněží, pronárodem svatým“ (Ex 19, 6). To by mohlo znamenat: Budete společenstvím, komunitou, rodinou, v němž každý bez výjimky bude svoje dílo, vše, co ho obklopuje, své blízké i sebe sama přinášet v oběť Bohu milou skrze Krista jako oběť Ducha, milovat Boha i člověka a stávat se znamením slovem i skutkem těm, kteří ještě neuvěřili, aby tito „viděli naše dobré skutky a vzdali slávu našemu Otci v nebesích“ (srov. Mt 5, 16).

Na seznamu dvanácti, kteří se stali reprezentanty a formou nového Božího lidu, je sympatický ještě jeden detail. Nikdo v církvi není anonymní ani uniformní. Každý má své jméno, originální charakter, jedinečné dary a schopnosti tak, jak chce Bůh Stvořitel a dárce Duch. Jestliže je dáme k dispozici, mystické Tělo Kristovo bude prospívat již dnes. Ale o tom se hovoří v jiné promluvě k jiné příležitosti. Jen bych zakončil veršem, kterým jsem uvozoval svou řeč: „Tehdy řekl svým učedníkům: ,Žeň je velká, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň!‘“