Promluva na poutní mši k sv. Vojtěchu – 23. 4.

„Vám židům mělo být slovo Boží zvěstováno nejprve. Protože je odmítáte, a tak sami sebe odsuzujete k ztrátě věčného života, obracíme se k pohanům“ (Sk 14, 46).

Slova prvního čtení z knihy Skutků apoštolských jsou smutná i radostná zároveň. Nejdříve proč smutná: Apoštol Pavel byl velice vzdělaný člověk. Dalo by se říci, že patřil k elitě židovského národa. Není možné ho podezírat z nějakého amatérismu. Když něco říkal, tak věděl, proč to říká a jaké jsou souvislosti. Ve svém životě si prošel obrácením, respektive došel k poznání, které ovlivnilo jeho postoje vůči náboženství, které miloval, vyznával a vyučoval. Toto poznání je osoba Ježíše Krista a jeho přínos pro každého člověka.


Ježíš Kristus je Božím synem. Je naplněním věkovitých předpovědí a proroctví. On byl očekáván po staletí izraelským národem. Víme jistě každý, jak vypadal jeho příchod na zemi. Tušíme jistě, o co mu v životě šlo: být příkladem. Přinesl styl života vedoucí ke štěstí a k naději na věčný život: „Co chceš, aby druzí dělali tobě, dělej ty jim.“ „Miluj Boha nadevšechno a druhého jako sebe.“ „Šťastný člověk čistého srdce, neboť bude vidět Boha.“ A mohl bych pokračovat dál a dál. Svá slova podtrhl svým jednáním až do konce. „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život,“ říkal.

Zpět k Apoštolu Pavlovi. Toto všechno pochopil. Dávalo mu to smysl. Ježíš je naplněním očekávání Izraele i naplněním celého Zákona. Svoboda i zodpovědnost lásky, zvnitřnění náboženských pravidel, bezprostřednost ve vztahu k Bohu… Jediné znaménko na kráse – mnozí jeho souvěrci Ježíše nepřijali. Dáte mi jistě za pravdu, že je smutné, když vám někdo blízký nevěří, že pro něho chcete dobro.

Radostné je ale toto čtení proto, že se Pavel obrací do celého světa. Život Ježíše a jeho učení se otevírá každému člověku, každému společenství. Tedy i nám.

Proto bych chtěl v duchu Pavlově oslovit i vás. Kéž vám vrtá hlavou, o co vlastně tomu Ježíši šlo, čím by mohl být inspirující i pro mne samotného, samotnou. Zvu vás, kteří nejste „kosteloví“, abyste alespoň žili, jako kdyby Bůh byl. I přesto, že Ježíš neslibuje život bez problémů a trápení, nabízí styl života, který má hloubku, stabilitu, zaměřenost, který dává smysluplnost každému našemu gestu lásky i každému kříži.

Nepřenáším jen teoreticky nějaké učení z minulosti, vše, o čem hovořím, jsem si prožil osobně. Ale to by bylo na jiné delší vyprávění.